"Žádá se neomezené uznání usnesení Druhého vatikánského koncilu“
Papežské zrušení exkomunikace biskupů traditionalistického Bratrstva sv. Pia X. z 24. ledna 2009 znamená pro podepsané přijetí takových osob do církve, které otevřeně vystoupily jako odpůrci reforem započatých Druhým vatikánským koncilem a které stále ještě proti těmto reformám vystupují.
Máme před očima antisemitické výpovědi a popírání nacistického masového vyhubení Židů světícím biskupem Richardem Williamsonem a jeho stoupenci a sdílíme nad tím pobouření, jak je vyslovili naši sestry a bratři židovského vyznání. Kromě toho zjišťujeme, že postoj Bratrstva sv. Pia X. k celému židovstvu neodpovídá požadavkům koncilu na žido-křesťanský dialog. Vítáme k tomu se vztahující vyjádření Německé biskupské konference (DBK) a Ústředního výboru německých katolíků (ZdK) jakož i jasná stanoviska francouzské biskupské konference a dalších biskupů.
Podepsaní to považují za jasné znamení zcela určitého zaměření, když papež Benedikt XVI. vyhlásil zrušení exkomunikace v časově blízkosti k upomínkou poznamenanému dni 50. výročí ohlášení papeže Jana XXIII., že má v úmyslu svolat koncil. Tento zvratný pohyb spojují s obavami na návrat některých částí římskokatolické církve do proti-modernistické exklávy.
Tímto zvratným pohybem se dovoluje, aby části římskokatolické církve – mimo jiné – směly veřejně odmítat ducha i formulace významných dokumentů Druhého vatikánského koncilu, jako dekretu o ekumenismu „Unitatis redintegratio“, deklaraci o nekřesťanských náboženstvích „Nostra Aetate“, deklaraci o náboženské svobodě „Dignitatis humanae“ jakož i pastorální konstituci o církvi v dnešním světě „Gaudium et spes“. Jaké neblahé následky to může mít pro věrohodnost římskokatolické církve se současně ještě nedá odhadnout. Jednoznačně to ale přijde draho!
Přes veškerý respekt k úsilí papeže o jednotu církve se nám jeví obzvláště pobuřující, že nový pokus Vatikánu o přiblížení schismatickému hnutí tradicionalistů se zřejmě stal bez předložení jakýchkoli předchozích podmínek. Ještě v červenci 2008, dvacet let po exkomunikaci Lefebvra, odmítlo kněžské bratrstvo výzvu Svaté stolice k teologickému a církevně politickému smíření a nevyhovělo žádosti Říma, aby podepsalo deklaraci skládající se z pěti bodů a obsahující podmínky pro možné opětné začlenění do římské církve.
Návrat do plného společenství s katolickou církví je možný jenom tehdy, když jsou všechna unsesení Druhého vatikánského koncilu neomezeně slovy a skutky uznána, jak se to vyžaduje také v Motu Proprio „Summorum Pontificum“ o tridentinském ritu.
Pokud Vatikán usiluje pouze o návrat „ztracených ovcí“ na tradicionalistickém okraji církve, ale nezruší jiné exkomunikace, nepřezkouší procesy kvůli závadnému učení proti reformním teologům a není ochoten vést s reformními kruhy mezinárodní dialog, potom se římskokatolický církevní koráb povážlivě naklání na jednu stranu.
Essen (Německo) dne 28. ledna 2009
Odpovědný ve smyslu tiskového zákona: Prof. Dr. Norbert Scholl, Angelhofweg 24b, D-69259 Wilhelmsfeld, Německo.
Česká verze: J. Georg Kohl, D-61350 Bad Homburg v.d.Höhe
